International Poplar Commission IPC FAO
Mezinárodní topolářská komise při FAO (International Poplar Commission; IPC FAO) byla v roce 1947 a je jednou z nejstarších statutárních odborných komisí Lesnického odboru Světové organizace pro výživu a zemědělství (UN FAO). Jejími hlavními úkoly jsou "podpora pěstování, ochrany a využití dřevin čeledi vrbovitých" zejména topolů a vrb na zemědělské i lesní půdě. Má sedm odborných sekcí: genové zdroje, sklizeň a využití, choroby, škodlivé hmyzí organismy, produkční systémy a environmentální souvislosti. Jejich aktivita je dobrovolná a založená na vzájemné podpoře odborníků se stejným zaměřením s cílem přispět k udržitelnému rozvoji pěstování topolů a vrb pro energetické, materiálové a průmyslové využití ve všech regionech světa zejména v mírném a subtropickém pásmu.
IPC je nejvýznamnějším sdružením odborníků, podnikatelů a úředníků v oblasti pěstování a využití rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě. Vydává odborné publikace zaměřené na podporu rozvoje pěstování plantáží RRD. Její mezinárodní setkání se konají každé 4 roky a v mezidobí probíhají odborná setkání nebo výzkumné projekty. Členských zemí je dnes celkem 38. Česká republika byla přijata do IPC FAO na poslední konferenci, která se konala v září 2016 v Berlíne pod názvem "Poplars and Other Fast-Growing Trees - Renewable Resource for Future Green Economies", které se zúčastnilo přes 230 účastníků, bylo prezentováno více než 130 odborných přednášek a 50 posterů, které byly rozděleny do tematických skupin: Šlechtění, taxonomie a nomenklatura, škodliví činitelé, fyziologie, ekonomika a lidské živobytí, produkty, agrolesnictví, rekultivace-fytoremediace, fytoenergetika a politika. Kromě odborných, výzkumných a odborných pracovníků se konference se účastnili také pěstitelé a podnikatelé např. ze sdružení ProPopulus, které tvoří komerční podniky pěstující a zpracovávající zejm. topolové dřevo v EU. Na světě je evidováno 70,1 mil ha přírodních topolových a vrbových porostů zejm. v oblasti Eurasie a Severní Ameriky. Plantáží se pěstuje cca 5,4 mil ha, nejvíce v Číně (4,3 mil ha) a v EU (0,788 mil ha zejm. Francie, Itálie, Maďarsko, evropské Turecko, Belgie, SRN, Španělsko). Mezi země s významnou rozlohou patří dále Indie, Argentina a Kanada. Výsledky členů IPC patří mezi odborně nejkvalitnější a přínosnější pro praxi lesníků, zemědělců a obyvatele chudších regionů jako například zalesňování polopouštních oblastí Číny, agrolesnické postupy v Indii nebo monografie Isebrands, Richardson (eds.) 2015: Poplars and Willows: Trees for Society and the Environment.
V současnosti probíhá reforma IPC jejíž cílem je v rozšíření záběru úmluvy IPC i na další druhy dřevin (kromě rodů Populus a Salix i na další rychle rostoucí dřeviny, zejména rody Pinus, Acacia a Tectona). Nový text úmluvy by také umožnil založení svěřenského fondu pro poskytování dobrovolných příspěvků. Na zasedání IPC v Berlíne (2016) a Římě zástupci ČR podpořili novou úmluvu. Další jenání však probíhají. Předsedou IPC je v současnosti Dr. Martin Weih (University Uppsala).
Doporučené publikace: